

Závistivost je bolestivý pocit smutku a zlosti nad úspěchy, majetkem nebo dobrými vlastnostmi druhých lidí. Jedná se o přání, aby měli jiní méně, aby se srovnali s námi, nebo aby jejich úspěchy byly zničeny. Závistivý člověk si nemůže užít svého vlastního štěstí, protože je neustále zaměřen na to, co mají druzí.
Závistivost se projevuje jako neustálé srovnávání se s ostatními, pocit křivdy a nespravedlnosti, touha po tom, aby ostatní měli méně, nebo aby jejich úspěchy byly zničeny. Závistivec necítí radost z úspěchů přátel a rodiny, místo toho pociťuje bolest a hořkost. Často se cítí nedocenený a věří, že si zaslouží více, než co má.
Mezi konkrétní projevy patří: neustálé srovnávání svého majetku a úspěchů s ostatními, šeptanda a pomlouvání úspěšných lidí, pasivní agresivita vůči těm, kteří se mají lépe, sabotování úspěchů druhých, snaha poníženitím ostatních zvýšit svou vlastní hodnotu, žárlivost na vztahy a pozici druhých, a hořkost nad vlastním životem.
Závistivost ničí vztahy a komunitu, neboť brání upřímné radosti z úspěchů druhých. Vede k depresivním stavům a nespokojenosti se svým vlastním životem, neboť závistivec nikdy nemůže být spokojen – vždy bude někdo s něčím lepším. Zničuje duševní klid, vytváří nepřátelství a odděluje člověka od společnosti. Závistivost také brání osobnímu růstu, neboť místo aby se člověk snažil zlepšit sám, zaměřuje se na ničení ostatních.
